Scéna pro současné umění

Stín

Dva umělci, kteří vzešli z brněnského tanečního podhoubí, spojili síly a vytvořili duet inspirovaný stínem v interpretaci C. G. Junga. Tanečník Alexandr Volný pravidelně spolupracuje se soubory 420PEOPLE a Cirk LaPutyka, v jeho pohybovém slovníku se tak navzájem obohacují tanec a novocirkusové techniky. Lukáš Lepold má za sebou angažmá v Národním Divadle Moravskoslezském a Polskym Teatru Tanca, podílel se i na projektu Endless Refill Karla Vaňka.

Setkání se sebou samým znamená nejprve setkání s vlastním stínem. Stín je ovšem úžlabina, úzká brána, jež je trýznivě těsná, a toho nezůstane ušetřen nikdo, kdo sestoupí do hluboké studny. Stín je  živá část osobnosti a chce proto v nějaké podobě spolu s ní žít. Nelze jej popřít nebo rozumováním přeměnit v neškodnou věc.
Stín představuje vlastní tendence, které byly zavrženy naším bdělým životem ve společnosti. Ve stínu jsou uloženy neakceptovatelné kvality pro naše vědomí. I ty však čas od času uplatňují svůj nárok na vědomý život a stávají se zdrojem úzkosti. Stín představuje naše druhé já, naše alter-ego. Nicméně toto druhé já nemusí být nevyhnutelně oním špatným a zlým.
Stín je… ona zahalená, potlačená, většinou méněcenná a provinilá osobnost, která svými nejzazšími výběžky zabíhá až do říše živočišných předků a zahrnuje tak celý historický aspekt nevědomí.
C. G. Jung

Se srdečným poděkováním 420PEOPLE, Taneční konzervatoři Brno a Cirku La Putyka.

Choreografie a tanec:  Alexandr Volný, Lukáš Lepold
Hudba: Nine inch Nails, Jan Balcar
Světelný design: Jan Mlčoch

Premiéra: 19. prosince 2014, Divadlo Ponec

Phrasing the Pain

Nejnovější počin z dílny 420PEOPLE. Pohybovou analýzu bolesti ušila přednímu českému souboru na míru vlámská inovátorka Ann Van den Broek, mimo jiné držitelka nejprestižnější holandské taneční ceny Zwaan 2008 za choreografii Co(te)lette.

Nová choreografie pro sedm tanečníků s názvem Phrasing the Painvychází z pohybové struktury, kterou Ann Van den Broek původně použila v představení I SOLO MENT (2008). Pohyb vyvěrající z bolesti a smutku, které lidská bytost prožívá při ztrátě někoho blízkého – přítele, rodiče, dítěte. S nástupem na scénu každý z tanečníků zároveň vkročí na cestu konfrontace s vlastními pocity, od chtíče, přes agresi, euforii až po absolutní odevzdání. V průběhu pak zármutek nejednou otevře oči a dá nahlédnout nečekaným formám a pohledům. Podmanivá choreografie, transformativní síla, rytmus a intenzivní emoce.

Ann Van den Broek o Phrasing the Pain...
“Jde v první řadě o bolest ze ztráty někoho blízkého, ať už ztráty fyzické v důsledku smrti nebo ztráty skrze nějaké mentální nebo duševní odloučení – jako když máte pocit, že se vám někdo, na kom vám záleží, vzdaluje. Taková ztráta působí bolest a také nás vede k tomu, že se věci snažéme napravit. Což se ne vždy daří a pak přichází frustrace a vztek. O tom všem je Phrasing the Pain.“
celý rozhovor můžete číst zde

Recenze

Choreografie vyžaduje od tanečníků plné nasazení a působí možná víc psychické než fyzické vyčerpání, skvělý výkon podávají všichni. Analýza vnitřního utrpení jde na dřeň, s tanečníky je možné souznít, anebo si všímat oné škály vnitřního zaujetí, energie a dynamiky pohybu (...) Phrasing the Pain je sonda, která se soustředí (...) na jedno jediné téma, a proto je i při své abstraktnosti silná.
Lucie Kocourková, OperaPLUS – 100%