Moving Audience, Festspielhaus Hellerau Dráždany
Anne Teresa De Keersmaeker si představením Rosas danst Rosas z roku 1983 vysloužila mezinárodní věhlas. Dnes se toto dílo řadí k přelomům v dějinách postmoderního tance. Rosas danst Rosas rozvíjí minimalismus, na němž stálo už představení Fase (1982). Abstraktní pohyby zde slouží jako základ vrstvené choreografie, která pracuje především s opakováním. Intenzitu tanečních pohybů vyvažují drobná, obyčejná gesta. Rosas danst Rosas je jasně ženské dílo: čtyři tanečnice tančí samy za sebe, stále dokola. S tím spojené vyčerpání a zároveň vytrvalost vytvářejí silné emoční napětí, které z precizní struktury choreografie výrazně vystupuje. Repetitivní, „maximalistická“ hudba Thierryho De Meye a Petera Vermeersche vznikla zároveň s choreografií. Nová produkce představení Rosas danst Rosas bude uvedena ve zcela novém obsazení.
