Hudební skladatel a divadelní režisér Heiner Goebbels dává ve své lekci do souvislosti spolupráci technického a uměleckého týmu divadla s hudebním termínem polyfonie. Polyfonii chápe jako strukturu několika simultánních linií na sobě nezávislých melodií.
Na základě zvukových ukázek a video záznamů vlastních hudebně –divadelních produkcí poukáže na nezbytnost vzájemné důvěry stejně jako na důležitost individuální umělecké nezávislosti. Goebbels takto dokumentuje podmínky vzniku předem neplánovaného kontrastu mezi tím, co slyšíme a tím, co vidíme.
Heiner Goebbels (1952) je klíčovou osobností soudobé vážné hudby, hudebního divadla a radioartu. Studoval sociologii a hudbu ve Freiburgu a Frankfurtu, je profesorem aplikované divadelní vědy na univerzitě v Giessenu. Svoji kariéru začal v duu se saxofonistou Alfredem 23 Harthem a v avantgardní rockové skupině Cassiber. Od poloviny 80. let se začal věnovat rozhlasovým kompozicím často ve spolupráci s východoněmeckým dramatikem Heinerem Müllerem a vlastní skladatelské tvorbě. Od konce 80. let se věnuje hudebnímu divadlu, teorii a pedagogické činnosti. Spolupracoval s Berlínskými filharmoniky či Ensemble modern, vedl prestižní festival soudobého umění Ruhrtriennale. V Česku byly představeny jeho inscenace Die Befreiung des Prometheus, I went to the house but did not enter a Songs of Wars I have seen. Goebbelsova hudební tvorba i divadelní byla představena na rozmanitých festivalech.
