Scéna pro současné umění

Tylova „Fidlovačka, aneb Žádný hněv a žádná rvačka“ je spojovaná s povzbuzením národního sebevědomí. Pochází z ní česká národní hymna. Hra, která byla dlouho vnímaná jako propadák, zažila úspěch až v roce 1917. 83 let po premiéře, rok před vznikem samostatného Československa. Následovala nejen vytoužená fáze české samostatnosti, ale také fáze opětovné nesamostatnosti. Nyní, 100 let po úspěchu Fidlovačky, stojí nacionalistické myšlenky opět v popředí zájmu. Experti všedního dne, kteří mají k otázce češství co dodat, nabízí různé pohledy na téma národní identity. O česko-německých vztazích, migraci, strachu a českých hodnotách.

Tři otázky pro Spielraum Kollektiv

Proč jste zvolili název Fidlovačka?
LS: Předminulý podzim jsme na náměstí Míru viděli demonstraci proti Islámu. Byly tam české vlajky, zpívala se hymna a řečníci vyvolávali překroucené informace a nenávistné parole. Šel z toho mráz po zádech. Došlo nám, že symboly jsou snadno zneužitelné. Skrze hymnu jsme se dostali k Fidlovačce. Jako česko-německý kolektiv se často pohybujeme na obou stranách hranice. Všimli jsme si, že vztah spousty Čechů k Německu se kvůli uprchlické krizi změnil a že na obou stranách hranice probíhá polarizace národa. Chtěli jsme vědět, co by k tomu Tyl řekl…

Proč se trefujete do tohoto národního symbolu a jak se k němu vztahujete?
LS: Fidlovačka je symbol národního obrození, vzniku republiky, komunistické éry, vlastenectví jako takového... Každý si do ní vkládá, co chce. Narážíme tím na přiřazování státních symbolů České republiky, na myšlenky, které jsou nenávistné, rasistické, xenofobní. Tímto gestem jako by byl přiřazován k podobným názorům celý stát...

Podle jakého klíče jste tentokrát vybírali své aktéry?
LS: Chtěli jsme mít v inscenaci lidi, kteří nabízejí různé možnosti pohledu na otázku národní
identity. John Bok je Čech-Angličan a člověk, který má jasno ve svých hodnotách, dělal ochranku Havlovi a byl při znovuzrození Československa přímo ve středu dění. Chránil vlast! A i dnes je stále angažovaný občan, který bojuje o lidská práva. Kati Linek je hudební performerka, Češka, která se narodila a do dospělosti vyrůstala v Německu a nyní žije v Jablonci. Tatyana Synková je Němka s českou matkou, žije v Praze a natáčí dokumenty o současném pravicovém extremismu ve střední Evropě. Heda Bayer, za svobodna Čechová, je Češka, která se vdala za Němce a má tři česko-německé děti. Jakub Čermák, kterého jsme oslovili do role Tyla, je sám příslušník jedné z menšin, proti které jsou často mířené nenávistné parole extrémních „ochránců národa“.

Recenze
Čí je tahle země? — Tereza Semotamová, jádu | Goethe-Institut Praha

Kdo neskáče není My - Marie Reslová, Divadelní noviny | 21.5.2017