Scéna pro současné umění

Choreografie: Eduard Adam Orszulik
Performují: Eduard Adam Orszulik a Faolán McGowan
Hudba: Faolán McGowan aka evil Medvěd
 
Já vždy hrozně rád mluvím na jevišti, a tak jsem se rozhodl, že budu mluvit i v tomto představení.
Je osobní výpověď umělce na jevišti už překročena? Nebo naopak zůstává pravou esencí?  
Kdo je umělec a kdo hříšník?
Nemám rád otázky v anotacích. Nemám rád samotné anotace.
Společnost empiricky neexistuje, ale to už se opakuji.  

Proč je skutečnost, že je nějaká bytost velmi inteligentní nebo prozíravá nebo má IQ přesahující jistou hranici, důvodem nějak speciálně omezit to, jak s ní můžeme zacházet?1

Intertextualita.

„Když jsem si uvědomila, že už nebudu, vůbec nebudu, bylo to strašný, strašný… A pak mě to napadlo, tak jo, člověk umře, zvířata ho snědí, stráví. Jako odpadní produkt se stane součástí půdy, přijdou brouci, mouchy… všechno se rozloží – a pak je člověk úplně pryč! Pak z něj nezbyde vůbec nic. Už jsem se dokonce smířila s tím, že budu dál žít jen jako baktérie, jen abych se nezbláznila…“2

Jsme znásilněni společností a techno je všechno.

VAROVÁNÍ: 2queersONstage

Follow us or go home
@sz2tanecnigrupa
@eduard_adam_orszulik
@evilm__